Česká asociace pétanque klubů
se stala řádným členem ČSTV


V sobotu 15.4. 2000 byla hlasováním Komory svazů Valné hromady ČSTV, která se koná jednou ročně v Nymburce, přijata Česká asociace pétanque klubů za řádného člena této organizace.

Po přečtení této strohé zprávy můžete nabýt dojmu, že se jednalo o formalitu a přijetí nové federace do rodiny ČSTV je jaksi samozřejmé! Omyl, obrovský omyl!

Již před dvěma lety, když jsem zpracovával z pověření ČAPEK kompletní dokumentaci o naší federaci, o její činnosti, zapojení do mezinárodních aktivit, o členské základně aj. mi bylo jasné, že to v ČSTV berou vážně a nebude vůbec jednoduché všechny přesvědčit o oprávněnosti naší kandidatury. A to se prosím pěkně jednalo pouze o žádost o přidružené členství, ze kterého neplynou prakticky žádné výhody. Je to jen jakýsi odrazový můstek ke kandidatuře za člena řádného. Tehdy vznikl rozsáhlý materiál, zvící tlustého šanonu, ve kterém byly zpracovány veškeré nám dostupné údaje a materiály o dění v českém i v mezinárodním pétanque. Na jeho základě jsme byli později poměrně hladce přijati mezi přidružené členy. Tím ovšem pouze začala celoroční práce, jež se měla zúročit právě na letošní Valné hromadě.

Zde stojí za to připomenout, co nás vůbec vedlo k tomu ucházet se o členství v této organizaci.V prvé řadě musím s radostí konstatovat, že dnešní ČSTV je fungující organizace s jasnou koncepcí a hlavně s jasnými pravidly. Přežila “porevoluční bouře”, které jinak beze stopy smetly z povrchu zemského spousty doposud poměrně fungujících organizací. Naopak se dokázala transformovat natolik, že má dnes respekt nejen veřejnosti, ale i silnou pozici v parlamentu a ve vládě. Je bezpochyby, že sportovní týmový duch zde zvítězil ku prospěchu všech sdružených organizací. V ČR existují ještě dvě o něco méně významné střešní sportovní organizace a to “Sokol” a “Sport pro všechny”. Když jsem v roce 1997 sondoval, do které z těchto organizací bychom rádi jednou vstoupili, bylo mi po prvních rozhovorech jasné, že ČSTV má nejjasnější vizi, co chce dělat. Bylo také ovšem zřejmé, že dostat se tam bude mnohem složitější, než do ostatních spolků.Víceo této organizaci se dozvíte na jejich stránkách. A proč jsme se vlastně o to “zastřešení” ucházeli?

To má několik důvodů. V prvé řadě členství znamená uznání pétanque jako sportu a tím i právo ucházet se o různé státní prostředky a garance určené tomuto odvětví lidské činnosti. Členství dává sportu punc serióznost a otevírá dveře při jakémkoliv jednání. Členský svaz může také využívat spousty výhod a služeb, které mu ČSTV nabízí. O těchto možnostech budu v brzké době všechny členy ČAPEK informovat. Stejně tak nám ale vzniká několik dalších povinností, jejíchž splnění je podmínkou toho hlavního, proč všechny svazy v ČSTV jsou. A to je možnost participace na poměrně velkých finančních prostředcích. Z těch povinností vybírám např. dokonalé vedení členské základny, přehledné účetnictví a výkazy o způsobu nakládání s obdrženými prostředky, přehledné vedení záznamů o soutěžích včetně prezenčních listin aj. Každý náš nedostatek v tomto směru znamená na příště méně obdržených peněz.To si musí každý uvědomit. Ale o tom příště. Hlavní pro naši budoucnost je, že počínaje příštím rokem, budeme od ČSTV dostávat prostředky pro naši činnost. Jen pro zajímavost odhadem by se mohlo jednat o částku blížící se 350 000 Kč. Možná více, možná méně. Ale každopádně to budou peníze, o kterých se nám doposud mohlo jen zdát. Pro nás to ale přinese nejen radosti, ale i starosti. Myslím že o budoucnosti ČAPEK proběhne ještě spousta diskusí. Každopádně se mnoho věcí bude muset změnit. Ale o tom také potom.

Možná ještě pár slov ke zdrojům, ze kterých ČSTV čerpá prostředky. Kromě mimořádných akcí, jakými jsou prodeje majetku, který s činností svazu nesouvisí, jdou do ČSTV peníze z výtěžku společnosti Sazka a.s. ČSTV je majoritním akcionářem této společnosti. Menší část těchto financí plyne i do obou výše zmíněných střešních organizací. To znamená, že bohatství ČSTV je zcela závislé na úspěšnosti společnosti Sazka a.s. Můžeme s radostí konstatovat, že zatím si není na co stěžovat. Ovšem do budoucna může být hůř. Na český trh vstupuje konkurence v oblasti loterií a stát asi ukončí osvobození Sazky od DPH. To vše dohromady ukazuje na dvě zásadní věci. V prvé řadě to napravuje častý omyl veřejnosti, že ČSTV je financováno státem a tedy více členů rovná se více obdržených peněz. Právě naopak. Stát sice přispívá například na mládež a reprezentaci, ovšem tyto finance v rozpočtech svazů tvoří jen malou částku. Z toho je tedy za druhé jasné, že každý nový člen ČSTV ukusuje z koláče těm ostatním. O to více musíme docenit úspěch, kterého se nám podařilo přijetím ČAPEK dosáhnout.

Již loni jsem se Valné hromady ČSTV zúčastnil jako host. Tam jsem pochopil, že každým rozšířením ČSTV se každý z jeho dosavadních členů zříká části prostředků ve prospěch nově příchozího. Tehdy byl přijat pouze jeden z pěti kandidujících svazů. Bylo jasné, že bez důkladné celoroční přípravy nemáme napříště šanci. Největšími argumenty proti přijetí nových sportů byl právě např. překotný nárůst členské základny nových svazů (konkrétně šipky), což představuje větší díl ze společného právě do tohoto svazu. Velké diskuse se vedly na téma co je ještě sport a co je už jen společenská hra či jiná činnost. Loni to bylo o stolním hokeji (letos také), o józe a být tam pétanque, tak i o něm. A konečně se také diskutovalo o tom, jestli nový sport není jen výkřikem módy, který po pár letech odezní. Další materiály a prezentace, které jsem tedy pro ČSTV v uplynulém roce připravoval se vedly právě v tomto duchu. Dokázat, že jsme seriózní a ne nějaká živelná společnost. Vyplatilo se.

Jaké to tedy bylo letos? Po hlavní části VH, která proběhla hladce a přitom velmi konstruktivně (mně můžete věřit, já jinak schůze nemám vůbec rád) přišla chvíle hlasování o přijímání nových kandidátů. První na řadu přišel lakros. Známý a světově rozšířený opravdový sport. Nikdo o tom nepochybuje. Po pětiminutové prezentaci jejich prezidenta přišla krátká diskuse, ze které bylo jasné, že to nebude vůbec hladké. Jde přece o peníze. A hlasování tomu dalo za pravdu. Pro byla pouze necelá ¼ přítomných. Pro přijetí je třeba nadpoloviční většina. Dále byly na řadě šipky. Český svaz šipek se uchází o členství již několik let. Dříve jim ubližovala rozštěpenost ve vlastních řadách (dvě národní federace). Tyto problémy vyřešili a bylo tedy možno mluvit o optimismu. Bohužel. Protiargumenty o členské základně a prostředí, kde se šipky provozují byly silné. Šipky neprošly a mě v tom momentě klesla naděje na naše přijetí pod bod mrazu. Další kandidát, horský orientační běh, odstoupil raději od kandidatury sám. Potom přišli na řadu stolní hokejisté. Výsledek hlasování hovoří jasně. Jen 4 pro z 56 přítomných.

Nyní jsem přišel na řadu já. V průběhu roku jsem všechny svazy pravidelně informoval o naší činnosti a o tom co to ten pétanque vlastně je. Ještě ráno jsem všem přítomným rozdal poslední souhrn argumnetů, proč právě my chceme do ČST. Ve své pětiminutové prezentaci jsem se tedy mohl omezit pouze na některé časté otázky a připomínky, které jsem v průběhu roku slýchal a důkladně jsem se na ně připravil. Jednalo se hlavně o krátké úvahy na téma “Je to sport, nebo ne?” a “Populární francouzští důchodci = viditelný důkaz oblíbenosti sportu”. Právě ti důchodci leželi mnoha lidem v žaludku. S pétanque se často setkali právě jen jejich prostřednictvím při dovolené ve Francii. Přesvědčil jsem je o tom, že pétanque není pouze toto. Ale tak jako cyklisty neuráží turisté na kolech, plavce plné pláže tlustých naháčů a atlety funící paničky při joggingu, tak i nás neurážejí důchodci ve francouzských parcích. Nakonec jsem nepokrytecky přiznal (na rozdíl od mých předřečníků), že nám jde o peníze. To se ukázalo jako šťastné, protože tvrdit, že mi jde jen o čest být v ČSTV, to vypadá velmi podivně a nevěrohodně. A na závěr jsem udělal asi to nejlepší co jsem mohl. Vyzval jsem plénum, aby odhodilo alibismus. Při předchozím hlasování se totiž vždy více jak ½ lidí hlasování zdržela. Chtěl jsem aby řekli ano, nebo ne. Ať víme na čem jsme. Po zodpovězení ještě několika otázek z pléna přišla hodina “H”. A verdikt? Neuvěřitelných 36 pro!!! ČAPEK se stal jako jediný z 5 kandidátů novým řádným členem ČSTV se všemi právy a povinnostmi!!! Při gratulacích jsem mnohokrát od různých zástupců svazů vyslechnul, že před mým proslovem byli rozhodnuti hlasovat proti, nebo se zdržet. Ale svůj názor, k naší spokojenosti změnili.

Nyní už nám nezbývá nic, než v duchu poděkování, které jsem potom plénu pronesl, dělat vše pro to, abychom neudělali ostudu a aby našeho přijetí nikdy ostatní svazy nelitovaly. Do nové éry pétanque Vám přeji pevnou ruku a poslušné koule.

Karel Dohnal