MS žen ve střelbě
La Tuque (Québec, Kanada) 11. - 13. 7. 2002

Poprvé se mělo uskutečnit Mistrovství světa ve střelbě žen. Tuto soutěž už jsem viděla na vlastní oči na loňském MS juniorů. Letos se hrála i na juniorském soustředění a na Pernjštejně. Tato střelba mě velmi baví a už delší dobu předem bylo domluveno, že ji budu hrát já. Moc jsem se na ni těšila, je to prostě jiné než při zápase. Když jsme dojeli do La Tuque, dověděli jsme se, že to časově bude o něco dříve, než bylo v plánu. I oproti MS juniorů byl trochu jiný systém postupu do 8. Na juniorech po prvním kole kvalifikace postupovalo 8 nejlepších a pak už KO. Tady po prvním kole kvalifikace postoupily 4 nejlepší střelkyně. Druhý den pak střílely ty, které byly na 5. až 20. z  prvního kola o další čtyři místa do 8. Střílely zároveň dvě hráčky nezávisle na sobě.

Já měla jít v páté dvojici. Když jsem tam tak stála a koukala na ostatní, začala jsem být docela nervózní hned v prvním kole. Angličanka nastřílela okolo 31 a Kanaďanka 30, no a to já nikdy nenastřílela. Moje maximum bylo na finále MČR juniorů 25. Bála jsem se, abych vůbec něco trefila a nebyla tam pro smích. Šla jsem se ještě rozházet před halu, kde mi Pavel stavěl situace. Pak jsme šli dovnitř a byli jsme na řadě. Jestli si dobře pamatuji, tak se mnou šla Holanďanka, náš první soupeř. Ještě se něco upravovalo okolo kruhů a mohla jsem začít. První střela na 6 metrů, trefa 3 body, na 7 metrů opět trefa, osmičku jsem minula a devítku zase trefila. Po první disciplíně 9 bodů. Hodně jsem se zklidnila. 6 metrů koule za košonkem jsem přestřelila, ale 7 metrů zase trefila a pak zase nic. Koule mezi koulemi jsem jednu trefila čistě za tři body a jednu za bod. Koule přes kouli jsem trefila dvě, ale nepamatuji si jaké vzdálenosti. V této chvíli jsem měla 22 bodů. A poslední disciplína košonek 6 metrů trefa a tím to bohužel pro mě skončilo. Tady jsem si získala oblibu rozhodčího, který hlídal přešlapy. Vždy jsem si nebyla jistá, z kterého kruhu a on se vždy jen tak usmíval a taky mi nenápadně tleskal. Celkově jsem tedy měla 27 bodů, pro mne fantastický. Když jsem odcházela z hřiště tak mi gratulovaly Španělky a řekly, že jsem zatím 3. Vůbec mne v této chvíli nenapadlo, že bych měla šanci dostat se mezi ty čtyři. Šlo za mnou ještě hodně hráček.

Hned v následujícím kole Madagaskarka nastřílela 40 bodů a já byla 4. Pak jsme tam tak chodili a koukali a Španělky mi stále říkaly, že jsem stále čtvrtá. I samotná Španělka byla hodně daleko za postupovou 4, mela 20 bodů. Potom jsme šli na večeři a když jsme se vrátili, dozvěděla jsem se, že v posledním kole se na druhé místo dostala Švédka - také 31 bodů (jedna z velkých favoritek) a na páté místo Němka - 28 bodů. Já jsem byla 6 a spokojená se svojí střelbou.

V pátek se po základních skupinách střílelo druhé kolo. Střílelo se od posledních, takže šly spolu 20. Belgičanka a 19. Izraelka. Opět hned v prvním kole byla nasazena vysoká laťka. Belgičanka - 27 a Izraelka - 30. A takhle to šlo dál. Francouzka se po prvním dnu trochu vzpamatovala, nastřílela 28, a při své střelbě dokonce rozdělila pořadatelskou kouli na dva díly. Bylo to docela příjemné zpestření. Španělka si také konečně zařídila postup velmi dobrou střelbou a také tím, že 2x za sebou dala "káro" na střílenou kouli mezi koulemi. Dosáhla také 30 bodů. Mezitím ještě nastřílela Thajka také 40 bodů jako v prním kole Madagaskarka.

Když jsem šla střílet já, věděla jsem, že kdybych chtěla postoupit, musím mít více bodů než prví den (nepočítala jsem, kolik nastřílely jednotlivé hráčky a na většinu jsem se ani nedívala). Když jsem šla do kroužku, měla jsem tam už mého známého rozhodčího. První disciplínu jsem střelila všechny čtyři a měla jsem 12 bodů. V jednu chvíli jsem trefila kouli s košonkem a rozhodčí mi dal bod. Bylo mi to divné, ale jeho pak opravili ostatní rozhodčí a on se strašně rozčiloval. Potom jsem každou disciplínu střelila jednou (nepamatuji si jaké vzdálenosti) a před košonkama jsem měla 21 bodů. První košonek jsem opět trefila na 6 metrů. Na 7 metrů jsem neměla směr, no a na 8 metrů - když ta koule letěla, věřila jsem, že jde, ale ne. Když jsem se šla podívat, tak to bylo ta 4 - 5 cm za. Na 9 metrů jsem trefila jen kruh před košonkem. Celou moji střelbu mi fandilo hodně lidí. Škoda toho košonka, byla bych v 8 nejlepších. Ale i tak jsem byla velmi spokojená. Vždyť 8 nejlepších byl jen hodně vzdálený sen a já byla kousek od něj dokonce 2x. Po tomto kole jsem měla 26 a Belgičanka na 5 místě měla 27. Postupové místo mělo 28 bodů, takže opravdu jen kousek. Postupem času a vlastně celý šampionát mi lidé gratulovali a říkali, že jsem střílela moc dobře. To opravdu potěší.

Večer se konal postup do semifinále. Hráčky šly proti sobě 1. z prvního dne proti 4. z druhého dne a tak dál. První šla domácí Kanaďanka proti výborné Thajce. Kanaďanka trefila první všechny čtyři a měla 12 bodů. Thajka doháněla na ostatních disciplínách a byla stále ve vedení. Měla bohužel trochu smůlu na kouli přes kouli. 3x za sebou trefila tu správnou, ale ta vždy zůstala v kruhu. Takže za tři střely měla jen 3 body. No a košonek rozhodl. Kanaďanka trefila všechny čtyři a měla 41 bodů (momentálně ženský rekord). Thajka myslím 1 nebo 2 a celkově měla 31 bodů. Celé publikum bylo nadšené, byla tam spousta Kanaďančiných příbuzných. Mě bylo líto Thajky, protože stylem a vším byla mnohem lepší. Poté šly Francouzka proti Madagaskaru. Francouzka jako vždy nestřelila první šestku, ale na sedmičku dala "káro". Stále tyto hráčky byly velmi vyrovnané, ale opět rozhodl košonek Francouzka střelila všechny 4 a dala nový rekord 48 bodů. Madagaskar 34. Ve třetím kole šly Španělka a Angličanka. Také velmi vyrovnané. Španělka v kole slzy v očích, jak se trápila. Seděla jsem za hráčkama Anglie a jejich prezident si málem rozkousal nehty, jak byl nervózní. Španělka 29 a Anglie 26. Poslední dvojice Švédsko a Izrael - pro diváky už ne moc zajímavé. Švédka 30 a Izrael 27. Celkově to mělo velmi vysokou úroveň a bylo opravdu na co se dívat.

Semifinále a finále se konalo v sobotu večer po dohrání 8. Zpoždění bylo skoro 2 hodiny. Hrál se strašně dlouho zápas Thajsko proti obhájkyním Belgičankám. No opravdu nebylo na co koukat. Belgičanky nehrály vůbec nic, metrová koule byl úspěch. Ale takové tu občas zápasy byly. Těžký terén byl nejen pro nás. Celé publikum se těšilo na střelbu, včerejší den hráčky opravdu ukázaly hodně. Asi se projevila únava a taky bylo už dost hodin (začínalo se okolo 22:00 hod. První semifinále Kanada proti Švédsku 18:25 - opravdu velký rozdíl. Od druhého semifinále jsme si slibovali mnohem více - Francie proti Španělsku. Francouzka Cynthia nastřílela včera 48 a teď asi zapůsobila únava. Španělka opět brečela. No a skóre Španělsko - Francie 22:14. O třetí místo se nehrálo, obě hráčky Kanaďanka a Francouzka získaly bronzovou medaili. Na finále jsem už odešla, byla jsem strašně unavená. Španělsko - Švédsko 27:19. Poté byl slavnostní nástup, předání medailí a hymna.

Jelikož mohu srovnat juniorskou a ženskou soutěž, tento šampionát hráčky nastřílely více bodů než junioři. Ale na koukání, myslím stylem, byla juniorská soutěž zajímavější.